Harmonika

Foukací harmonika
Foukací harmonika
italsky Armonica a bocca el bombastic
německy Mundharmonika
anglicky Harmonica
francouzsky Harmonica puta
Klasifikace
Příbuzné nástroje
akordeon, melodika, harmonium, concertina

Harmonika je malý ruční hudební nástroj, na který hudebník hraje ústy foukáním nebo i zpětným nasáváním vzduchu. Hráč na foukací harmoniku obvykle drží nástroj jednou rukou či oběma rukama u úst. Může ji mít připevněnu i na speciálním držáku zavěšeném na krku či na hlavě tak, aby měl volné ruce a mohl hrát rukou na jiný hudební nástroj (obvykle se jedná o hru na kytaru). Vzduch proudící skrz nástroj pak rozkmitává malé plechové jazýčky (naladěné z výroby na příslušnou výšku tónu) umístěné uvnitř nástroje. Každý otvor má dva jazýčky, jeden kmitající pro foukání (tzv. tóny foukané) a druhý při vdechování (tahané). Kmitající plechové jazýčky pak vydávají onen dosti charakteristický zvuk tohoto malého hudebního nástroje. Jeho použití v praxi leží zejména v blues a country hudbě, folku a v jazzu, v menší míře i v pop‑music. V prostředí vážné artificiální hudby se prakticky vůbec nepoužívá, jedná se o lidový hudební nástroj. Foukací harmonika patří stejně jako tahací harmonika neboli akordeon mezi aerofony.

Harmoniky se primárně dělí podle rozmístění dostupných tónů.

Diatonické harmoniky

Tento typ se velmi využívá v např. bluesové hudbě. Jako základ má k dispozici Diatonickou stupnici v prostřední části. V spodní části pak jsou mezi tóny různě velké rozestupy. Tato zvláštnost je jednak kvůli akordům (libovolné tři sousedící tóny při vyfukování tvoří stejný akord dle ladění dané harmoniky), tak pro techniku zvanou ohýbání. Při tomto stylu hry dojde k rozkmitání obou jazýčků v daném otvoru najednou a výsledný tón je pak někde mezi. Jak přesně vysoko bude, může hráč ovlivňovat a hrát tak i tóny, které jsou mimo standardní chromatickou stupnici. Díky čemuž je možné docílit zvuků typických právě pro diatonickou harmoniku. Obzvláště pak na druhém a třetím otvoru, kde jsou jazýčky od sebe vzdálené o tři, resp. čtyři půltóny.

Protože však bez velmi pokročilých technik není možné zahrát všechny tóny, standardně se diatonické harmoniky prodávají ve všech ladění pro durové stupnice. Méně často pak i pro mollové. Existují také různé další variace, aby umožnili hráčům hrát nějaký konkrétní akord, či tón.

  • základní dělení
    • kompletní diatonika
    • tzv. Richter ladění (omezená diatonika)
  • jiné dělení diatonických harmonik
    • bez tremola
    • tremolo diatonika
    • oktávové tremolo
Historická foukací harmonika s označením Ragtime band

Chromatické harmoniky

Na rozdíl od diatonických mají chromatické dostupné všechny tóny. Toho je často dosaženo posuvným registrem, po jehož stisknutí se všechny tóny posunou o půltónu nahoru.

  • základní chromatika
  • chromatika s basovým rejstříkem
  • basová chromatika

Akordové harmoniky

  • základní akordika
  • Harmonetta

Copyright