Milostivé léto

Milostivé léto v obecném smyslu označuje odpuštění dluhů a propuštění otroků. Přestože toto slovní spojení má biblický původ, v přeneseném významu se používá i mimo náboženské prostředí.

Termínem „milostivé léto“ je v českých Biblích překládán hebrejský výraz „jovel“ (יוֹבֵל), od něhož je odvozeno slovo „jubileum“. Samotný výraz „jovel“ je však v Tanachu užíván nejen k označení jubilejního roku neboli každého padesátého roku coby „milostivého léta“,[1] ale též „beraního rohu“.[2] Oba významy však spolu úzce souvisejí, neboť troubením na beraní roh, jenž je též označován hebrejským výrazem „šofar“ (שׁוֹפָר), bylo „milostivé léto“ vyhlašováno o svátku Jom kipur.[3] I když je výraz „jovel“ překládán výše uvedenými termíny, přesto jeho přesnější význam vyjádřuje něco, co se „nese zpátky“.[4] Ostatně na tento význam odkazuje celé hlavní ustanovení Tóry, jež se nachází ve Třetí knize Mojžíšově[5] a jež se týká způsobu zachovávání „milostivého léta“. Zde Hospodin přikazuje svému národu každý sedmý rok neobdělávat půdu a o to, co na ní vyroste, se podělit s chudými. Po sedmi sedmiletých obdobích, tedy každý padesátý rok, má být vyhlášeno „milostivé léto“, kdy mají být otroci izraelského původu propuštěni, a má jim být navrácen majetek, o který přišli.[6]

Biblická idea našla svou odezvu v římskokatolické církvi, která od roku 1300 slaví pravidelné i mimořádné Svaté roky.

Reference

Literatura

  • NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo „Léto milostivé“, s. 374. 

Copyright